Zprávy
- 29.11.2022
- Média
Nástup chladného počasí: Evropané a Češi jsou kvůli obavě z onemocnění opatrní
Vitamíny, minerály a doplňky stravy jako vhodný nástroj k odvrácení nachlazení
Bad Vilbel/Praha, 29. listopadu 2022 – Češi si stejně jako ostatní Evropané zvykají na chladnější počasí. S kratšími dny přichází stále častěji nachlazení, které je většinou doprovázené rýmou a kašlem. Podle zprávy STADA Health Report 2022* se zejména po dvou letech Covidu mnoho Evropanů necítí komfortně při představě, že by se při nachlazení měli pohybovat na veřejnosti: 43 % z nich uvádí, že se obává, aby se na ně ostatní nedívali poněkud divně, když by kýchali nebo kašlali. Tato obava je obzvláště výrazná mezi Rakušany (55 %), Portugalci (53 %) a Srby (52 %). V České republice tento názor sdílí 39 % respondentů, stejně jako v Německu. Na druhé straně Španělé (30 %) nepřikládají výraznou váhu k tomu, co si o jejich kašlání a kýchání myslí ostatní. Celkově se téměř každý třetí respondent u vybraných evropských zemí, včetně Čechů (26 %), cítí nepříjemně při odchodu z domova při probíhající infekci, nicméně pouze 16 % Čechů uvádí, že oproti minulým rokům jsou více ochotni kvůli rýmě nebo kašli v práci nahlásit nemoc.
Samozřejmě je nejlepší se vůbec nenakazit, koronavirová pandemie poskytla Evropanům hned několik návodů, jak zvýšit své šance, že se jim to opravdu nestane. Za prvé, 46 % z nich si plánuje i nadále důkladněji mýt ruce, aby se vyhnuli šíření virů. Nejvíce se s tímto postupem ztotožňují obyvatelé Rumunska (56 %) a Itálie (52 %), Češi v o něco menším měřítku, a to ve 35 %. Dalších 44 % evropských respondentů chce také pokračovat v pravidelném používání dezinfekce rukou – v České republice se to týká jen o něco více než každé třetí osoby (35 %), podobně jako v Nizozemsku a Srbsku (po 36 %). A kdo je evropským premiantem? Ze všech zemí, které se zúčastnily průzkumu, jsou Portugalci nejvíce oddáni oběma strategiím vyhýbání se virům.
Vitamínové a minerální doplňky jsou nejoblíbenější ve východní Evropě
Při pravidelném užívání a doporučeném dávkování mohou být doplňky stravy vhodným způsobem podpory imunitního systému, to je také nejčastějším důvodem (49 %), proč dotazovaní Evropané užívají vitamínové a minerální doplňky. V České republice jsou vitamínové a minerální doplňky na podporu imunity užívány ještě ve větší míře, a to v 66 % případů, zároveň se jimi 49 % Čechů zásobí více než dříve. Dalším důvodem je snaha o zvýšení celkové hladiny energie a vitality (40 %) a podpora dobrého spánku (30 %). Každý čtvrtý Evropan spoléhá na doplňky stravy kvůli udržení „krásy, zdravých vlasů a pleti“ a také „zdravých kostí a zubů“. Doplňky stravy na podporu imunitního systému volí častěji ženy (54 %) než muži (44 %). Necelá pětina (18 %) dospělých Evropanů neužívá žádný typ doplňků stravy, v České republice je to 13 %.
Z hlediska národních rozdílů jsou východoevropské země nejhorlivějšími zastánci doplňků stravy, zejména pro podporu imunity: v Srbsku (69 %), České republice (66 %), Rumunsku (64 %) a Polsku (59 %) sahá po doplňcích stravy pravidelně většina obyvatel. V Německu a Francii (po 26 %), Nizozemsku (24 %), Belgii a Velké Británii (po 23 %) a Rakousku (22 %) se na ně lidé pro podporu imunitního systému obracejí méně často.
Respirátory a roušky jsou stále žádané pro 1 ze 3 osob
Pokud jde o prevenci nachlazení, přibližně každý třetí (30 %) dospělý dotazovaný Evropan užívá doplňky stravy právě za tímto účelem. Spolu s pokračujícím nošením obličejových masek tj. respirátorů nebo roušek, i když na většině míst již nejsou povinné, u 30 % Evropanů z výzkumu patří k preferovaným strategiím snižování rizika nákazy. Španělsko (52 %), Portugalsko (44 %) a Itálie (41 %) patří k zemím, kde většina lidí plánuje i nadále nosit obličejové masky v naději, že tak předejde nachlazení, oproti tomu v České republice je to pouze 18 % obyvatel. Na přírodní prostředky a bylinky se při prevenci infekce spoléhá jen o něco více než čtvrtina evropských respondentů (26 %), v České republice je tento postoj silnější, a to 35 %. Zajímavé je, že nejhorlivější uživatele přírodních prostředků najdeme v Rumunsku (45 %) a Srbsku (41 %), a to i přes jejich nadšení pro vitamínové a minerální doplňky stravy.